Úspěšná inscenace hry „Popel a pálenka“ v podání Náchodské divadelní scény tak měla svou šestnáctou – a ještě ne poslední – reprízu.

V sobotu 12. listopadu jsme vystupovali v překrásném secesním divadle v Jablonci . Obdivovali jsme nádherný sál i jeviště. Dýchalo krásou, přívětivostí a jakousi útulností…..

Večer při představení se velmi brzy ukázalo, že skvělé je i publikum. Reakce diváků na děj hry byly mile spontánní – smích, potlesk i letmé výkřiky při některých scénách svědčily o tom, že se hlediště baví a že jsme „spolu“.

Nadšený a bouřlivý potlesk na závěr nás potěšil a téměř dojal, opakovaně jsme se museli děkovat…..A to je pro nás ta nejkrásnější odměna – ten večer jsme uléhali v malém penzionu unavení, ale nevýslovně šťastní!

V neděli 13. listopadu jsme vystupovali v Roztokách u Prahy, tentokrát ve víceúčelovém sále kulturního domu. Zde bylo nutno trochu zaimprovizovat se scénou na podiu, které zcela nesplňovalo parametry klasického jeviště. Vše se vyřešilo a večer se opakovalo to co v Jablonci. Potlesk, nadšené vykřiky….

Děkujeme lidičky, děkujeme, jsme rádi, že se Vám naše představení líbilo a rádi přijedeme zase!

Opona spadla, potlesk dozněl a po dvoudenním zájezdu jsme unavení, ale šťastní ujížděli mrazivou zimní nocí k Náchodu. Tam nás ještě ve dvě hodiny nad ránem čekalo tradiční vykládání scény a pak už každý spěchal domů. Mladší šli ráno do zaměstnání a tak trochu záviděli dříve narozeným kolegům-J

Těšíme se , že až tam zavítáme s naší další hrou „Třetí slovo“, bude se líbit a znovu prožijeme spolu s diváky krásné chvíle v zajetí Thalie.

Za Náchodskou divadelní scénu

R. Klicperová